Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Možnosti participativního webu v podpoře spolupráce a profesního rozvoje učitelů

Rozšířená anotace disertační práce.

1. Cíle

  • Zkoumat možnosti participativního webu pro profesní rozvoj učitelů
  • Zkoumat možnosti participativního webu pro podporu spolupráce mezi učiteli

2. Vědecký problém

Technologie participativního webu se ukazují být významným nástrojem spolupráce při utváření poznání a sdílení znalostí. (Wunsch, Wickery 2007) Mohou být přínosem také pro pedagogiku konkrétně v oblasti profesního rozvoje učitelů a spolupráce uvnitř učitelské komunity?

3. Zdůvodnění významnosti tématu

V procesu neustále měnících se požadavků na vzdělávání, který jednak souvisí s aktuálně probíhající kurikulární reformou, a zároveň je posilován zrychlující se proměnou společnosti jako takové, je stále více kladen důraz na nové role a profesní kompetence učitelů. V širokém spektru různých kompetencí, kterými by měli učitelé disponovat, zaujímá stále silnější postavení kompetence týkající se používání informačních technologií tzv. ICT kompetence. (UNESCO 2008)

Vedle nových požadavků na práci s informacemi a informačními technologiemi vzrůstají požadavky také na učitelovu schopnost spolupracovat. Zavádění rámcových vzdělávacích programů, které přenesly část odpovědnosti za tvorbu kurikulárních dokumentů na učitele, přivádí učitele k nutnosti týmové spolupráce. (Šíbová, Krčková 2006) Spolupráce učitelů je považována za jednu ze základních podmínek rozvoje školy (Pol, Lazarová 1999).

Samotný fenomén spolupráce nově přitahuje pozornost vědy. Především s vývojem nových informačních technologií se otevřely k tomuto tématu nové otázky. (Elliott 2007) V ohnisku zájmu jsou nové webové technologie tzv. participativního webu a nových pracovních prostředí. (Europe’s Information Society )

Z hlediska evropské politiky je jednou z priorit podpora rozvoje informační společnosti. (i2010). V této souvislosti se objevují pojmy jako informační gramotnost, celoživotní učení, sdílení znalostí. Poslední ze jmenovaných termínů je přímo jednou z priorit v oblasti výzkumu a vývoje s názvem Evropský výzkumný prostor bez bariér. (MŠMT online)

4. Stav řešení problematiky

Problematika profesního rozvoje učitelů je řešena v pracích týkajících se požadavků na učitelskou profesi. (Průcha 2002). Souvisí s poznatky o vzdělávání učitelů jak na úrovni pregraduální přípravy (Spilková 2004), tak v rámci dalšího vzdělávání (celoživotního učení). Sledovány jsou učitelské kompetence, které jsou výrazem pro obecnou připravenost učitele vyrovnat se s nároky své profesionální role.

O ICT kompetencích učitelů existuje řada studií, které mají v některých případech mezinárodní charakter. (např. Benchmarking Access and Use of ICT in European Schools nebo The ICT Impact). ICT kompetence nejsou chápány ohraničeně pouze jako tzv. počítačová gramotnost, ale jako širší kompetence obsahují rovněž schopnosti obecného zacházení s informacemi. Zvláštní význam z hlediska profesního rozvoje učitele má práce s pedagogickými informacemi. (Slavík 1997) V tomto smyslu je ICT kompetence možné chápat jako průřezové ve vztahu ke všem ostatním profesním kompetencím.

Téma spolupráce učitelů je u nás zkoumáno především z hlediska jeho významu pro rozvoj školy. (Pol, Lazarová, 1999) V zahraničí je předmětem rozsáhlých diskursů. (viz. Lavié – doplnit rok vydání) Ve vztahu k rozvoji školy se jedná především o podporu efektivity školního vzdělávání. Významné jsou ale také diskursy zabývající se vlivem spoluprace učitelů na rozvoj jejich profesionality. V souvislosti s profesním rozvojem učitelů jde o reflexi školy jako místa, podporujícího učení v kontextu praxe, kde komunity učitelů vytváří tzv. učící se organizace.

Význam informačních technologií v těchto procesech byl zatím sledován u tzv virtuálních komunit praxe (Schlager, Fusco 2003 nebo Gannon- Leary, P.M.; Fontainha 2008).

Konkrétně využití wiki systémů ve vzdělávání bylo již zkoumáno z hlediska možnosti jejich využití na školách, v on-line podpoře výuky, nebo jako pomocného nástroje utváření vědeckého poznání (Mader 2008). Jedná se o konkrétní informačně-technologický nástroj, který je řazen mezi tzv. webové nástroje druhé generace – web 2.0, kterými se ve vzdělávání zabývá například ISTE.(International Society for Technology in Education)

5. Teoretická východiska

V oblasti teoretických východisek bude v disertační práci přihlíženo k aspektu obsahovému a gnozeologickému. Z obsahového hlediska se bude vycházet z dosavadních poznatků pedagogické vědy o problematice profesního rozvoje učitelů a učitelské spolupráce (viz. kapitola 5)

Z hlediska gnozeologického bude teoretickým základem práce konstruktivismus, který je velmi silně přítomný v současném pedagogickém diskursu. Více než jeho místo v tomto diskursu je však významný jeho vztah k nově se utvářející teorii učení, inspirované rozvojem informačních technologií, tzv. konektivismu (Brdička 2008). Dalším teoretickým východiskem velmi významným v této oblasti je sociální teorii učení nově rozvíjená v konceptu tzv. „komunit praxe“. (Wenger 1999)

6. Metodologie výzkumu

Protože se jedná o studii, která bude mít vzhledem k novosti tématu spíše explorativní charakter, bude v ní uplatňováno paradigma kvalitativního výzkumu. Z hlediska výzkumných metod půjde o kombinaci virtuální etnografie a případových studií, jejichž prostřednictvím budou dokumentovány a reflektovány konkrétní příklady využití participativního webu ve zkoumaných oblastech. Studie budou vycházet především z analýzy obsahu vybraných učitelských webů , které budou doplněny o rozhovory a případně také dotazníková šetření mezi učiteli, kteří přišli se zkoumanými weby do kontaktu.

7. Výstupy

  • Ověření možností využití participativního webu pro profesní rozvoj učitelů a spolupráci učitelů včetně popisu a kritické reflexe nástrojů, kterými tento typ webu disponuje v konkrétních zkoumaných oblastech:

a) Profesní rozvoj učitelů: práce s pedagogickými informacemi, možnosti reflexe vlastní pedagogické činnosti, tvorba učitelského portfolia, peering, mentoring, zpětná vazba apod.
b) Spolupráce učitelů: tvorba ŠVP, tematických plánů, příprav na výuku, školních projektů,
evaluace a inovace ŠVP apod.

  • Založení a pilotní ověření funkčnosti nového wiki webu pro učitele

8. Literatura

BRDIČKA, B. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Česká škola [online] aktualizováno 2. 9. 2008 [cit. 2008-09-20] Dostupné z WWW:

Europe’s Information Society. About New Working Environments research [online]. [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW: < http://www.ami-communities.eu/www.amiatwork.com/ europa.eu.int/information_society/activities/atwork/about/about_us/index_en.html > last update: 24/11/2006>

Europe’s Information Society [online]. [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW:

Elliott, M, A. Stigmergic Collaboration: A Theoretical Framework for Mass Collaboration. Melbourne: University of Melbourne, 2007

GANNON-LEARY,P.M.; FONTAINHA, E. Virtuální komunity praxe a virtuální komunity vzdělávání: klady, zápory a faktory úspěšnosti [online]. [cit. 2008-09-04]. Dostupné z WWW: < http://www.elearningpapers.eu/index.php?page=doc&doc_id=10219&doclng=1>

LAVIÉ, M.J; Academic Discourses on School–Based Teacher Collaboration: Revisiting the Arguments. Educational Administration Quarterly, Vol. 42, No. 5, 773-805 (2006)

MŠMT [online]. [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW: < http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/predsednictvi-eu-2009/priority-v-oblasti-vyzkumu-a-vyvoje>

POL, M. ; LAZAROVÁ, B. Spolupráce učitelů – podmínka rozvoje školy. Řízení spolupráce, konkrétní formy a nástroje. Praha : STROM Praha, 1999. 78 s. ISBN 80 -86106 -07 -1

PRŮCHA,j.; Učitel : současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002 ISBN 80-7178-621-7

SCHLAGER, M. S.; FUSCO, J. Teacher Professional Development, Technology, and Communities of Practice: Are We Putting the Cart Before the Horse? The Information Society. Volume 19, Issue 3 July 2003 , pages 203 – 220 ISSN: 1087-6537

SLAVÍK, J., NOVÁK,J.: Počítač jako pomocník učitele. Portál Praha, 1997 ISBN 80- 7178-149-5.

SPILKOVÁ, V. Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě. Praha: PdF UK, 1997. ISBN 80-86039-41-2.

SPILKOVÁ, Vladimíra. Současné proměny vzdělávání učitelů Brno: Paido, 2004 ISBN80-7315-081-6

ŠÍBOVÁ, M.; KRČKOVÁ, S. Týmové spolupráce při tvorbě ŠVP, Praha: VÚP, 2006 [online]. [cit. 2008-09-20] Dostupné z WWW: < http://cst.unesco-ci.org/sites/projects/cst/default.aspx>

UNESCO: Towards ICT Skills for Teachers, 2008 [online]. [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW: < http://cst.unesco-ci.org/sites/projects/cst/default.aspx>

VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu / Jaroslava Vašutová Nakladatelské údajeBrno: Paido, 2004 ISBN80-7315-082-4

WENGER, E. Communities of Practice: Learning, Meaning, and Identity, Cambridge (GB): Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521663636

WUNSCH-V.S.; VICKERY, G. Participative Web and User-Created Content: Web 2.0, Wikis and Social Networking. OECD, 2007 [online]. [cit. 2008-09-20] Dostupné z WWW: < http://213.253.134.43/oecd/pdfs/browseit/9307031E.PDF>


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.